První březnovou středu jsem hladce projel asi 11 okresy vstříci blížící se kolaudaci naší rožmberské vodácké základny. Legálně, rozumíme?

Hezky se líhne! Interiér je na 96 procent hotov. Kováři, dlaždiči i truhláři se blýskli. Rolety ve výkladcích jsou po desítkách let zase funkční. Hop s Yourym a Kaskim vyrábějí skvělé postele, obkládají sádrokarton prkny z interiéru původního (dnes zbouraného) zadního domku, skvěle zakomponovali starý val na bouráni masa do nové kuchyně.
A ten pádlový věšák!
Tadeáš Poděbradský chystá s mým drobným návodem různé piškuntálie. Budou krásné.
A směrovky a šipky a tabulky do bludišťoidního domu...
Inu, nebylo vše ale jen radostné.
Ještě večer jsme se těšili z dobových, asi 80 roků starých německých plakátů v jednom z výkladců. Půl roku tam byly opečovávány, zakryty deskami...
No a druhý den ráno je dva natvrdlí dělníci servali v rámci úklidu. A to jsem spal pár metrů odtud...
Fejsbůk by mi ta sprostá slova smazal, tak snad jen: byl to běs!
Teď jsou rezidua plakátů v Roztokách. Odbornice je poskládá jak dávno rozervaný kabátec faraona Tutanchamona a ten pokus o rekonstrukci uhradí firma.
Jeden myslím poskládat půjde, nu...
Ale abych nekončil chmurně: až to zas bude možné a dům zaplní lidé, děti, vodáci, bude se jim v malém i velkém domě zatraceně líbit.
Víte, že vnitřkem se možná bude linout Vltava?
Tešte se.

(ton)