Mnoho z našich jarních plánů nevyšlo. Stalo se něco nového a nepředvídatelného, situace zasahující celou společnost, zaměstnávající mysl každého a ovlivňující všechny profese. Život zcela vybočil ze svých vyjetých kolejí, což je znejišťující a nepříjemné, přesto tato změna mohla přinést i veskrze kladné zážitky. Získali jsme nové zkušenosti a dovednosti v pracovním i osobním životě a objevili v sobě vynalézavost, s jakou jsme tomu, co každý den přinesl, čelili.

Během letních prázdnin nad Oparnem svítily šťastné hvězdy i slunce a nám se podařilo uskutečnit 3 testování v plné délce. Nejen počasí, ale i štěstí nám přálo, programy navštívilo mnoho dětí i rodin bez újmy na zdraví. Prakticky se tak ukázala pozitiva venkovních programů nejen pro svoji názornost a silnější prožitek autentického prostředí, ale i větší bezpečnost a prospěšnost zdraví.

Po loňských testováních jsme měli k dispozici upravené metodiky programů, nové pomůcky a obměněné originální tištěné materiály, které nápaditě vytvořila grafička Petra Sedláčková.

Mlynáři a pekaři

23. - 25. 7. 2020 (modul 3)

Jak to kdysi přesně a hbitě klapalo ve mlýně, si zažil oddíl tomíků Poutníci při programu Ve mlýně a na statku. Pojmy nádůvníček, vantroky a krajánek už pro ně nepatří jen do pohádky, či knih zaprášených zašlými věky, ale mají své konkrétní místo a jasný význam. Stejně tak již pro účastníky programu nejsou neznámí ostatní obyvatelé mlýna, i nástroje a postupy potřebné při pěstování a zpracování, pro naše předky tak ceněného, zrna na chléb. To, že večeře na jejich stůl nepřiletí v létajícím talíři z jiné galaxie, bylo pro zasmání,  ale to, že může cestovat přes celou zeměkouli, vedlo k hlubšímu zamyšlení. Jako pohádkové vyprávění trochu zaznívalo povídání o tom, jak se stravovali naši předkové a jaké to mělo výhody a jaké je to stálo úsilí. Aby se vyprávění stalo skutečnějším, mladí pekaři se zaprášili od vlastnoručně umleté mouky při zadělávání těsta na pečivo, které pak dozlatova upekli.

Ve stínu lesa

27. - 29. 7.2020 (modul 1)

V horkém létě nám dokáže les poskytnout úlevu svým tichým stínem, a pokud můžeme ušlé nohy ponořit do chladivé vody potoka, cítíme se opět svěží. Obojí se v Oparenském údolí najde.

Les, to jsou nejen stromy, ale celá velká společnost. Pro děti z kladenského Lesního klubu Broučci není lesní prostředí zcela neznámé. Za pár dní se děti seznámily s mnoha jeho obyvateli, kteří v lese žijí, jak na střeše, tak ve sklepě, s jejich potřebami a přínosy. Zjistily, že někteří živočichové a rostliny jsou svým hostitelům prospěšní a jiní jim zase pěkně pijí mízu.

Poznáváním je provázel veselý skřítek Rarášek, který pro ně nakonec připravil dobrodružnou stezku poznání.

Ojedinělá krajina Českého středohoří

17. - 19. 8. 2020 (modul 2)

Do Oparenského mlýna se na pobyt sjelo několik rodin z Čech i Moravy a my jsme měli příležitost ozvláštnit jejich volný čas programem, ve kterém se blíže seznámili se zdejší krajinou, její geologickou i kulturní historií.

Prošli jsme se od počátků středohoří v třetihorách, kdy se vulkanickou činností a následnou erozí objevily typické kupovité tvary kopců, od prvních známek přítomnosti člověka na tomto území již v době středního paleolit, přes hustší osídlení v 10. - 15. století - tzv. kolonizací, přes doby válečné a mírové až k dějinám 20. století, které se do podoby krajiny vepsaly nejvíce.

Jak se nejlépe poznává krajina? Zblízka, cestou křížem, krážem, nahoru a dolů. Průlet od nejhlubšího bodu Oparenského údolí na nejbližší vrchol Lovoše a zpět. Cestou si zacvičit v lesní tělocvičně, zkusit vypnout náš nejvytíženější smysl - zrak a zažít okolí ostatními smysly.  Vrátit se domů a v době na úsvitu našich dějin, pomocí na míru programu vyrobené deskové hry, zakládat vesnice a zahrát si na kolonizátory.

Podzim

S padajícím listím a klesající teplotou chladne i naše nadšení z úspěšného léta. Plánované testování se skupinami musíme odříkávat a cestování přes hranice se nejdříve komplikuje, později je úplně nemožné.

Programy, které se nám podařilo uskutečnit alespoň ve zkrácené formě, však proběhly ve velmi milé, rodinné atmosféře na konci září.

Voda potřebná pro život i radost v duši

19. - 20. 9. 2020 (modul 5 + 6)

Slunný víkend v Oparenském mlýně, přes den ještě můžeme pracovat venku, večer si rádi sedneme k peci. Z Drážďan přijely lektorky Birgit a Bettina a připravily rodinám s dětmi  program jak pro průzkumníky, tak pro šikovné ruce.

S Birgit se vyráběly obličejové masky. Začínalo se od modelování formy v keramické hlíně. Na tuto formu si každý nanesl vrstvu papirmaše a nechal přes noc vyschnout. Další den se základ masky sejmul z formy a po vyhlazení se přetíral barvami. Nejdříve bílá, pak podle libosti a návrhu k cíli.

Kdo pracoval s Bettinou, musel si obout holínky a brodit se potokem.  Potok má své koryto, dno i břehy. Kdo je všímavý, rozpozná mnoho rostlin, stromů, kterým vlhko vyhovuje. Ve vodě se občas mihne malá rybka, ale průzkum se zaměří na nejmenší obyvatele vodního světa. Průzkumníci loví síťkami a podle klíče určují jména korýšů, měkkýšů, hmyzu. Nejvzácnějším objevem byl blešivec pooční, jehož přítomnost prokazuje čistotu vody.

Poslední příležitostí jak si v tomto roce předat zkušenosti a zažít na vlastní kůži některý z programů projektu Ad Fontes bylo setkání německé školy a českých lektorů, které se uskutečnilo v říjnu Drážďanech (12. – 14. 10. 2020, modul 5).

Na pořadu dne bylo opět téma Voda. Studenti se dozvídají o výskytu vody na zemi, její spotřebě, znečištění a způsobech ochrany. Prakticky si zkouší vsakování vody do různých povrchů a čištění vody. Voda je hlavní složkou lidského těla, měli bychom ji chránit. Na závěr si připijme sklenicí čisté vody na zdraví.

Kateřina Pilátová