Pár užitečných rad o brigádách

lukas.husek
Asociace

Vážení přátelé,

přinášíme pár užitečných rad pro mladé tomíky, instruktory, kteří chtějí o prázdninách nastoupit na letní brigádu.

 

VSTUPNÍ PROHLÍDKA

Student chce uzavřít brigádu – dohodu o provedení práce. Musí student absolvovat vstupní lékařskou prohlídku? 

 

Zákon č. 47/2013 Sb. s účinností od 1. dubna 2013 novelizoval zákon č. 373/2011 Sb. v části týkající se vstupních lékařských prohlídek občanů, kteří budou pracovat u zaměstnavatele podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku v těchto případech, a zaměstnanec je povinen ji absolvovat, jestliže by měla být budoucí práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.) prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. 

STUDENTSKÉ BRIGÁDY JSOU ZPRAVIDLA BEZ ZDANĚNÍ.

Student si při studiu vysoké školy přivydělává po různých brigádách, zvláště během letních prázdnin. Často jde jen o nárazové akce na jeden nebo pár dní anebo má souběžně dvě práce, např. dopoledne roznáší reklamní letáky a odpoledne doplňuje zboží v supermarketu. Takže během roku nemůže plně využít slevy na dani základní a na studenta, protože podkladové Prohlášení k dani může na jeden kalendářní měsíc podepsat vždy jen u jednoho plátce daně. Prakticky vždy jde přitom o dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč za měsíc, díky čemuž uniká pojistnému na sociální a zdravotní pojištění.
Může student uniknout i nepříjemné srážkové dani? 

 

Ano, zatímco do konce roku 2013 srážková daň 15 % sražená z příjmů z brigád studenta zůstala konečným řešením, tak od roku 2014 to může poplatník zvrátit. Stačí, když si od každého zaměstnavatele vyžádá potvrzení o sražené dani, které by mu v souladu s § 38j odst. 3 ZDP měl vyhotovit do 10 dnů. Načež takto zdaněné příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč za měsíc (viz § 6 odst. 4 ZDP) uvede do přiznání k dani z příjmů, a to do dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti. Zjištěný základ daně může případně snížit o nezdanitelné částky podle § 15 ZDP (tj. o zaplacené úroky z úvěrů na bydlení, poskytnuté dary, platby na penzijní produkty apod.) a vypočtenou daň snížit o nárokované osobní slevy na dani za celý rok – slevu základní neboli také na poplatníka (24 840 Kč) a na studenta (4 020 Kč) – není přitom podstatné, že na brigády chodil jen po část roku. Protože obě tyto slevy na dani fakticky zajišťují nezdanění příjmů, resp. základu daně až do výše 192 400 Kč, vyjde tak většině studentů – včetně našeho studenta – zpravidla nulová daň za příslušný kalendářní rok. Což znamená, že sraženou srážkovou daň nebude možno započíst na úhradu (nulové) daně a stane se tak v plném rozsahu vratitelným přeplatkem na dani. O vrácení tohoto přeplatku poplatník jednoduše požádá rovnou na poslední straně tiskopisu daňového přiznání – které by měl podat do 1. 4. dalšího roku. A pak už jen bude čekat na konec dubna, kdy mu správce daně kýžený tučný přeplatek na dani vrátí složenkou nebo na bankovní účet. Tato možnost plyne z § 36 odst. 7 ZDP: „Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem ČR, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.“ S čímž souvisí § 38d odst. 4 písm. a) bod 2 ZDP, podle kterého se u těchto příjmů nepovažuje srážkou daně daňová povinnost poplatníka za splněnou. Zvrátit zdanění srážkovou daní z dohod o provedení prác e do 10 000 Kč lze nejen při ročním zúčtování záloh u jediného zaměstnavatele, ale bez omezení počtu plátců srážkové daně zahrnutím takto zdaněných příjmů ze závislé činnosti do přiznání k DPFO; sražená daň se započte na úhradu daně a přeplatek finanční úřad vrátí. 

ZDANĚNÍ VERSUS NEZDANĚNÍ PŘÍJMU BRIGÁDNIKA BEZ SMLOUVY

Firma příležitostně využívá brigádníky na práci mimo pracovní poměr, s nimiž se domluví, že např. za vykopání rýhy pro uložení kabelu v délce cca 20 metrů dostanou odměnu 2 000 Kč. Žádné písemné smlouvy nejsou uzavírány a dotyční pracovníci nic nepodepisují. Otázkou je, zda je nutno z odměn platit srážkovou daň, nebo lze využít § 10 ZDP Ostatní příjmy, který v odstavci 3 písm. a) osvobozuje příležitostné příjmy až do ročního úhrnu 30 000 Kč.
Jaké je správné řešení? 

 

Do § 10 ZDP „Ostatní příjmy“ se s daným příjmem vůbec nedostaneme, protože podle návětí odstavce 1 se za ně považují až příjmy, které nepatří mezi příjmy podle § 6 až § 9 ZDP. I přes stručný popis je zjevné, že předmětem práce bude tzv. závislá činnost, kdy poplatník („brigádník“) vykonává pro plátce příjmu práci, při níž je povinen dbát příkazů tohoto plátce. Což naplňuje podstatné znaky závislé činnosti § 6 odst. 1 písm. a) ZDP. Není podstatné, že formálně nebyla sjednána pracovní smlouva ani dohoda o provedení práce nebo o pracovní činnosti. V daních je totiž určující skutečný obsah právního úkonu. K čemuž dodejme, že od roku 2011 musejí být obě tyto dohody mimo pracovní poměr vždy uzavřeny v písemné formě, jinak jsou neplatné, přičemž jedno vyhotovení dohody musí zaměstnavatel vydat dotyčnému zaměstnanci a kopie musí být v místě pracoviště. Jelikož tedy jde fakticky (věcně) o příjem ze závislé činnosti, je jeho zdanění úkolem „zaměstnavatele“ alias plátce příjmů (firmy). Jelikož brigádník – který je poplatníkem daně, a to v roli „zaměstnance“ – nepodepsal prohlášení k dani, přičemž jeho závislá činnost zřejmě má charakter dohody o provedení práce, proto jeho odměna do 10 000 Kč za měsíc podléhá tzv. srážkové dani 15 %, jinak se uplatní běžné zálohové zdanění mezd. Dodejme, že teoreticky není vyloučeno, aby se jednalo o příležitostný ostatní příjem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, který si zdaňuje samotný poplatník, případně by jej měl osvobozen od daně z příjmů až do ročního limitu 30 000 Kč. S ohledem na výše zmíněné návětí § 10 odst. 1 ZDP by se ovšem nesmělo věcně jednat o zastřenou tzv. závislou činnost. K čemuž nestačí pouze formálně uzavřít např. smlouvu o dílo podle občanského zákoníku – která nemusí mít ani písemnou formu – ale muselo by zejména fakticky (po obsahové stránce) jít skutečně o nezávislou činnost poplatníka (zhotovitele objednaného díla) pro objednatele práce (plátce příjmu). Před zvažováním tohoto postupu lze doporu čit ke studiu metodický Pokyn Ministerstva financí D-285 k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 ZDP a vymezení závislé činnosti. Kde jsou uvedeny hlavní znaky, kdy pro účely daně z příjmů jde zpravidla o závislou činnost. Pokyn byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 9/1/2005. Pokud činnost věcně vykazuje znaky závislé činnosti, tak pro daňové účely není podstatné, že nebyla sepsána dohoda o provedení práce. Zdanění takovéhoto příjmu ze závislé činnosti je pak starostí plátce příjmů. 

zdroj: Em@ilové noviny č.12/2016

(Více se o tomto tématu můžete dočíst v měsíčníku 1000 řešení 7-8/2016)

(ústř)


Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
To prevent automated spam submissions leave this field empty.
Prosíme odpovězte na otázku, jde o prevenci proti robotům a spamu