Doba je zlá. Rodiče pošlou dítě na tábor s tím, že bude týden spát v ledové místnosti, chodit na suchý záchod, mýt se v řece, sekat dřevo, nosit těžké kýble s vodou, vařit a poté umývat hordy připálených hrnců.

Takový je Dědov. Roubená chalupa, všude daleko, čas se tady zastavil. Denně tu projedou čtyři autobusy. Na Dědově je unikátní to nezbytné minimum. A podle osmiletého Tadeáše by se i babičce v Dědově mělo říkat „dědka.“ V tomto prostředí existuje 20 lotrovských osobností a sedm dní spolu tráví 24 hodin denně. Zřejmě v tom tkví kouzlo akce. Není úniku. Parta se z akce vrací pevnější, jistější, samostatnější. Jinak se ale nic zvláštního nestalo.

Prostě to byl takový obyčejný tábor. Ráno se vstane, dřevo zapraská v kamnech, připálí se kakao, sní se nějaký koláč od rodičů, nakrájí vysočina a vyrazí se do kraje. V kraji se opeče buřt, sleze skála, skoupí se koláče a sladkosti v kdejaké putyce. A když jsme unavení a nohy nás už nenesou, hrajeme boj o vlajky a variace stolních her v chalupě. Večer se uspí Žabáci čtením knížky a starší si zahrají mafii.

Děkujeme. Lotrům za účast, rodičům dětí za koláče a odvoz věcí, firmě Wikov za finanční podporu akce, takže si Lotři skvěle zalyžovali a rehabilitovali v sauně.

Karel Neuschl

TOM 3802 Lotři